Příručka zákazníka, kterému není lhostejné, co všechno přijímá společně se svou stravou

„Tajemství výrobců potravin“ aneb „Příručka zákazníka, kterému není lhostejné, co všechno přijímá společně se svou stravou“, v níž lze mimo jiné nalézt i rozšířené tabulky seznamů přídatných látek (dle vzestupných E čísel i jejich abecední seznam), „tahák na přídatné látky“ a další informace.

Účelem publikovaných informací je to, aby si každý mohl utvořit co nejjednodušší přehled, na jehož základě se při nákupu lze prakticky lépe rozhodnout, zda daný výrobek koupit či raději ne. Nejprve je uvedeno základní rozdělení dle jejich účinku. Toto je důležité, neboť v dalším se uvádí u konkrétních látek jen číselný údaj, jež odpovídá jejich zařazení do následujících základních skupin.. Aby bylo možné usoudit na celkový dopad vyráběné potraviny, tak se k ohodnocení jednotlivých přídatných látek užívá základní školský bodový systém, tzn. 1 označuje nejlepší, 5 je nejhorší. U produktů obsahujících zároveň více přidaných látek si lze udělat úsudek o výsledném působení jejich součtem. Je logické, že čím vyšší je celková suma, tím může být jejich dopad horší. U některých reklamou propagovaných „pochutin“, kupř. u mnohých pestře zbarvených cukrovinek, se dokonce můžeme dostat i k hodnotám několika desítek! Aby si toto mohl každý sám spočítat, je uvedeno jejich „známkování“:

1. Takto lze označit takové přídatné látky, jež obecně a v rámci současných možností působí převážně příznivě. Mnohé tyto užívané látky jsou buďto přirozeného původu a získávané z přírodních zdrojů, či vyrobené vhodným postupem tak, že jejich chemická struktura je s nimi identická. Jejich příprava byla často po usilovném bádání „opsána“ z přírody a výsledné produkty by měly být shodné s přirozenými sloučeninami, a to jak dle běžných stanovení, tak i z hlediska optické otáčivosti světla ap. U některých z těchto látek lze očekávat i celkově příznivý dopad na složení krve, např. u určitých přidávaných vitaminů. Jejich užití je prospěšné obzvláště u těch výrobků, u nichž při technologickém zpracování ap. dochází k vysokým ztrátám nutričně významných složek, kupříkladu k úbytkům vitaminu C. Je-li proto k těmto potravinám vitamin C, (tj. kyselina askorbová E 300) následně přidáván, považuji to spíše za příznivé, jelikož jeho příjem má většina lidí nižší, než jejich tělo vyžaduje. Pouze bychom samozřejmě neměli zapomínat na to, že vitamíny je třeba získávat v prvé řadě co nejvíce z přirozených zdrojů, neboť jejich působení je vlivem jejich vyzařování mnohem příznivější a jejich účinek je též umocněn dalšími látkami, jež přijímaná strava současně obsahuje.

2-3. Takto označené látky z hlediska užívání za méně vhodné, než ty, jež jsou zařazeny do předchozí skupiny, ale můžeme je brát jako ještě přijatelné. Buď jde o sloučeniny vyrobené tak, že jejich chemická struktura není identická s látkami přírodního původu, ale je jim velmi blízká, či jde o látky, které se v přírodě sice vyskytují, ale u nichž již necítím zcela příznivé působení na vyzařování krve. Obecně by však měly být tyto látky pro náš organismus snadno odbouratelné a poté buď zpracovatelné, či rychle vylučitelné z těla. Z hlediska bodového hodnocení bude uváděno bodové hodnocení buď 2, půjde-li o látky více příznivé, nebo 3 u sloučenin o něco méně prospěšných.

4. Jde o látky, jež jsou vzhledem ke svému dopadu na vyzařování krve nevhodné a jež působí zjevně nepříznivě. Budeme k nim počítat hlavně sloučeniny, které jsou připravovány synteticky a jejichž struktura neodpovídá přirozeným sloučeninám. Zařadil jsem k nim zároveň některé látky, které se sice v přírodě vyskytují, ale jež dle mého názoru výrazněji narušují příznivé vyzařování krve. Většinou půjde o takové, jež se k průmyslově vyráběným potravinám přidávají často a ve vysokém rozsahu. Kupříkladu k nim patří fosfáty, kterých se užívá mnoho typů a jež nejčastěji způsobují nadměrný a nežádoucí příjem fosforu. Abychom si udělali přehled o rozsahu jejich užití, uvedeme si alespoň některé z potravin, do kterých se fosfáty běžně přidávají: do tavených sýrů, uzenin, sušených výrobků (např. polévek), zmrzlin a mražených krémů, Cola nápojů, jemného trvanlivého pečiva a cukrářských výrobků, majonéz, moučkového cukru a dalších. Proto není překvapující, že jejich nadměrný příjem může způsobovat často i určité problémy, např. u dětí je popisován tzv. syndrom hyperaktivity a obecně je uváděno zhoršené vstřebávání mnohých životně důležitých prvků jako je vápník ap.

5. Takto označeným syntetickým látkám bychom se měli skutečně vyhýbat, neboť mají vzhledem ke svému původu i chemické struktuře výrazně nepříznivý účinek!

Pokud proto nalezneme na obalu tyto látky, neměli bychom ve svém vlastním zájmu raději takovýto výrobek kupovat. Vždyť jsou mezi nimi i takové látky, nad kterými musí vědoucímu chemikovi až vstávat vlasy hrůzou na hlavě! Některé přísady užívané v potravinářství jsou svojí strukturou blízce příbuzné sloučeninám, u nichž byla dávno prokázána vysoká toxicita. Je zcela nelogické očekávat, že drobnou úpravou chemické struktury vzniklá látka bude působit na náš organismus příznivě a nebude ho svým nepřirozeným vyzařováním zatěžovat.

stockimages

obrázok so súhlasom stockimages / FreeDigitalPhotos.net

V textu jsou uvedeny soupisy obecně přidávaných látek s E symboly. Pro snadnější orientaci je uvedeno nejprve jejich rozdělení dle skupin přídatných látek vycházející ze Sbírky, což může v některých případech značně usnadnit jejich vyhledávání i orientaci zákazníka. Pokud je např. na obalu uvedeno barvivo, můžete snadno nalézt v daném oddílu o který typ jde a zároveň i omezení vyplývající z jeho bodového ohodnocení. Vyhledávat lze i dle vzestupného číselného údaje uvedeného za E… Chcete-li získat celkový koeficient vhodnosti dané potraviny s více přídatnými látkami, zapisujte si u nalezených druhů údaje s bodovým ohodnocením (např. 2+3+5+5+1…), jejich součtem si uděláte obrázek o tom, kolik „černých kulí“ do sebe v případě konzumace takovéhoto produktu dostanete. Znovu opakuji, že ideální je čerstvá surovina s 0 body, nejhorší taková, jejíž konečný součet je nejvyšší. Je-li určitá přídatná látka užita ve vyšším množství (např. fosfáty v tavených sýrech) je třeba počítat s 2-3násobnou hodnotou (tzn. pro uvedený příklad 3×4…). O tom, jak významnou část tvoří daná látka si lze udělat přehled ze složení uvedeného na obalu. Suroviny zde dle zákona mají být uváděny v sestupném množství, tzn. na prvním místě nejvíce zastoupená složka, na posledním nejméně užitá.

U nejznámějších látek může být na obalu označeno místo E symbolu jen jejich chemický název, proto je u některých uveden v závorce za E s číslem. U méně známých látek tento údaj je většinou vynechán. Uvádí-li se za jedním E více čísel, jde vždy o jednotlivé sloučeniny dané E klasifikace, pro naše účely jsou pro zkrácení vyjmenované tehdy, jde-li o látky velmi podobného konečného účinku. Písmena a, b… za čísly rozlišují obdobné látky, jež však jsou rozdílně získávány apod. I tomuto je třeba věnovat pozornost, neboť sloučeniny se stejným číslem (uvedeným za E) mohou mít často vlivem svého doplnění odlišným písmenem zcela jiné výsledné působení.

Ke zpřehlednění soupisu a lepší orientaci jsou barevně zvýrazněny látky dle zařazení do skupin. K rychlému rozlišení jejich vhodnosti autor zvolil základní barevné značení s následujícím významem:

1) zelená – „volno“ – takto jsou označeny látky působící převážně příznivě
2-3) žlutá – „ještě to jde“ – označují látky méně vhodné, ale ještě přijatelné
4) oranžová – „pozor“ – takto jsou označeny látky působící zjevně nepříznivě
5) červená – „stop“ – mají výrazně nepříznivý účinek, proto raději neužívat!

***************************************************************************

Informativní obsah knihy:

1. Úvod
2. PŘÍDATNÉ LÁTKY V POTRAVINÁŘSTVÍ
2.1. Způsoby testování nových přídatných látek
2.2. Jak lze prokázat, že přídatné látky nejsou nezávadné
2.3. Nové metody léčení
2.4. Jakým způsobem se vyhýbat škodlivým látkám
2.5. Kde se můžeme dozvědět o přídatných látkách
2.6. Známkování přídatných látek
2.7. Rozdělení přídatných látek do skupin a jejich hodnocení
3. VÝJIMKY V ZÁKONNÝCH USTANOVENÍCH
3.1. U kterých potravin se lze jen těžko dozvědět co je v nich
3.2. O čem se nic nedozvíte ani na obalu
4. PROBLÉMY S ALERGIEMI
4.1. Jak se zjišťuje, na kterou látku jsme alergičtí
4.2. Alternativní metody zjišťování nesnášenlivosti potravin
4.3. Na co si obzvláště musí dávat alergici pozor
4.4. Jaké zbývá řešení?
5. RŮZNORODÉ PŘÍSTUPY KE STRAVOVÁNÍ
5.1 Obecná doporučení pro správnou výživu
5.2. Základní doporučení pro výběr surovin
5.3. Nedoceněný význam prevence
6. ZÁKLADNÍ UŽITÁ LITERATURA
7. TABULKY
7.1. Abecední seznam přídatných látek s jejich hodnocením
7.2. Seznam přídatných látek podle vzestupných E čísel s jejich hodnocením
8. Doplňky k prvnímu: vydání O dusitanech
9. Doplňky k druhému vydání O bio produktech

Knihu Tajemství výrobců potravin od Víta Syrového si môžete zakúpiť v našom E-shope

Ďalšie knihy, literatúra a prednášky od Víta Syrového

2 464 pozretí

Ak kliknete ľavou myšou na ľubovoľné na modro zafarbené slovo, otvorí sa Vám o tom viac informácií. Ak niektorý odkaz nefunguje, budeme radi, ak nám o tom napíšete na EZOpress@gmail.com Ďakujeme

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.