Ekovesnice učí ekolidi stavět a žít bez hypoték

K ekologickým či alternativním stavbám se přiklání stále více lidí. Nejen těch, kteří chtějí být blíž k přírodě. Mnoho z nich k tomu dotlačí nedostatek peněz. Domy, které si postavili za pár tisíc mohou být inspirací pro všechny, kteří žijí pod tlakem úvěrových splátek a se strachem, že pokud by přišli o práci nebo o zdraví, ztratí i střechu nad hlavou. Navíc, posuďte, ti lidé si žijí jako v pohádce…

ID-10049855

obrázok so súhlasom Evgeni Dinev / FreeDigitalPhotos.net

Například Brit Simon Dale (24), o kterém už jste asi slyšeli, nezvládal splácet hypotéku a tak pro svou rodinu postavil doslova pohádkový dům z kamene, dřeva a slámy pouze za 3600 eur. Travnatá střecha ve tvaru hřibu jen nenápadně vyčuhuje ze země, okenice i dveře jsou ze zaoblených větví. Na první pohled působí jakoby domek obývali maličcí hobbiti z Pána prstenů, pod zemí se však skrývá desetipojovový dům, ve kterém se může dospělý člověk pohybovat se vzpřímenou hlavou. Se stavbou, která trvala jen přes čtyřicet dní, pomáhali Simonovi přátelé a příbuzní.

 

Podobné domy se stavějí dokonce už i v Česku, proč byste si to nezkusili třeba právě vy?

Dům, v němž trávíme většinu svého času, by měl vyzařovat pozitivní energii a neměl by nám jakkoliv škodit. Jde o to aby, jste si pobyt v domě užívali. Představíme vám stručně některé méně používané a zdravé materiály ve stavebnictví a jejich výhody. Správně zvolený materiál pro stavbu i vybavení domu má totiž vliv nejen na naše fyzické zdraví, ale také na naši duševní pohodu. Hlína a dřevo příjemně voní. Dotýkáme-li se jich, je nám to příjemné, protože neodebírají tělu teplo a jsou na omak ”měkké“. Světlo se jemně odráží na stěnách, kterým není nepravidelnost na škodu. Místnosti působí útulným dojmem. Zvuk se zbytečně nešíří, ani neodráží. A v neposlední řadě přírodní prvky mají svou estetickou hodnotu.

Pro někoho je jistě i zajímavé, že cihla z nepálené hlíny potřebuje pro svůj vznik asi 40x méně energie než klasická pálená cihla, svou pevností a odolností je srovnatelná s jinými stavebními hmotami.

Jíl, z kterého lze vyrábět nepálené cihly, dělat zdravé omítky, kamna a pece je u nás skoro všude, asi 50cm pod ornicí. Dříve dokonce bývalo u každé vesnice nějaké jíloviště. Na světě je dnes něco kolem 6,8miliard lidí a říká se, že kolem 3 miliard lidí bydlí nebo pracuje ve stavbách vyrobených z nepálené hlíny. Existují po světě stavby z nepálené hlíny staré stovky let.

 

599120_428741387214023_1453430749_n.jpg

Eko dům v Jižní Americe.

Jen stručně o dalších vybraných materiálech, na které poukazuje Petr Skořepa ze sdružení Ekovesnice.

Ovčí vlna a konopí

Ovčí vlna a konopí jsou málo používané izolační materiály. Lze je koupit jako průmyslově vyrobené izolační rohože, ošetřené proti škůdcům, podobně jako z minerální vaty. Ovčí vlna je takový zázrak přírody, který tepelně izoluje, ikdyž je mokrý.

Ale také můžete použít pro izolaci surovou nepranou ovčí vlnu přímo od ovcí. Tuto je dobré napustit proti škůdcům ekologickým postřikem na bázi octaboritanu a umístit do uzavřené konstrukce, protože lanolín zapáchá. Tuto izolaci můžete získat zadarmo, což ušetří nemalé prostředky na stavbě.

Sláma

Dalším zajímavým izolačním materiálem je sláma, která se i přes zjevné výhody stále používá velmi málo:

Většinou jde o odpad ze zemědělské výroby, tedy díky minimální spotřebě energie na výrobu a provoz nezatěžujeme nadměrně životní prostředí. Tepelná vodivost slámy při 20,6 st. Celsia, vlhkosti 14% a objemové hmotnosti 70kg/kubík, je kolmo na stébla 0,052 W/m.K a podél stébel 0,063 W/m.K. Tedy můžeme říci, že stěna silná 40 cm se rovná přibližně 15-20 cm polystyrénu.

Pokud zabráníme pronikání vody do konstrukce, tak má sláma dostatečnou životnost. Rakouské atesty stanovili požární odolnost 90minut, tím je tento materiál použitelný i pro veřejné budovy. Omítnutá stěna hlínou zamezuje přístupu vzduchu, a tak vzniká nehořlavá a samozhášlivá hmota. Vymlácená nenabízí žádnou potravu pro myši a je-li dostatečně slisovaná, tak se chodbičky sami uzavírají. Myši jsou také líné a nechtějí si budovat domov stále dokola, tedy půjdou bydlet raději k sousedovi do polystyrénu.

Jednoduchá přestavba a ekologicky výhodná likvidace. Generace, které přijdou po nás, budou chtít bydlet ve stavbách podle svých představ, nezatěžujme je problémy co dělat s „odpadem„ po naší neuvážené výstavbě.

560019_314568328631330_1537459891_n.jpg

Výhody slaměných domů

  • velmi nízká cena
  • nízká energetická náročnost
  • dostatečná životnost
  • možnost postavit zdravý BIO dům, který dýchá
  • dobré izolační a protipožární vlastnosti
  • využití lokálních zdrojů, přínos pro místní ekonomiku
  • vhodnost pro stavbu svépomocí

Nevýhody a co nám brání v použití

  • voda je nebezpečí – tedy nevhodné do záplavových oblastí
  • nedostatek tuzemských zkušeností
  • bráníme se odlišnému a jsme líní sami hledat informace
  • nelze koupit slámu ve stavebninách
  • přesvědčení, že co je levné nebo zdarma nemůže být dobré
  • pracnost – pokud chceme, aby nám stavbu postavila firma na klíč, tak právě kvůli větší pracnosti stavba vyjde cenově podobně jako dřevostavba nebo dokonce o pár procent více

8070_314568431964653_1073909930_n.jpg

Občanské sdružení Ekovesnice o.s. učí na seminářích nebo přímo na stavbách mimo jiné dřevěnou nosnou konstrukci – kostru podobně jako u dřevostavby a difúzně otevřenou skladbu stěny hlína-sláma-hlína. Tedy poté můžeme říci, že se jedná o dům, který dýchá. Na takovouto stavbu vám přijedou rádi pomáhat kamarádi a známí a tím se najednou z nezábavné stavby stává setkávací zábavní centrum. Nudná stavba se tak může lehce změnit na přátelské setkávání, kde jedni radí, vypráví vtipy, hrají si s dětmi, jiní připravují občerstvení a hlavně většina velkých si hraje se dřevem, slámou a hlavně hlínou. Stavební materiál se dá nakopat při vlastní stavbě, odpadá tak zátěž s dopravou a navíc nám může vzniknout tímto budoucí jezírko. Již naši předci vyráběli své domy z nepálené hlíny (vepřovice, kotovice) a dodnes takto staví svá obydlí lidé na celém světě. U spousty domů nepoznáte, že jsou postaveny z hlíny, dokonce někteří zedníci, kteří navštívili nějakou naší stavbu, kroutí hlavou a nevěří, že v omítkách není žádný cement ani vápno.

Práce s hlínou přímo vybízí ke kreativnímu, výtvarnému, uměleckému zpracování pro její neomezené tvarové možnosti a barvy. Je to téměř jako práce s plastelínou ve větším. Vzhledem k tomu, že je zdravá i pro pokožku, můžeme přímo rukama tvořit různé dekorace jako hliněné poličky, lampy, výklenky, lavice, ornamenty a pece. Nápaditosti se meze nekladou, stačí občas jako armaturu použít pletivo, rákos, proutí, dřevo, jutu. Pro hliněné omítky jsou charakteristické zakulacené a oblé tvary, které jsou velmi příjemné a také funkční. Většinou je hlína v ostrém pravoúhlém rohu náchylná na odlomení. Na seminářích se lidé učí jak namíchat omítkové směsi s velkou odolností, ale pro interiérové použití je většinou tak pevná omítka nežádoucí a to z důvodu usnadnění možné přestavby v budoucnu. Dnes se tyto již zapomenuté techniky znovu objevují. Při pokusech různých poměrů míchání omítkových směsí jsme byli v jednom případě velmi překvapeni, když při potřebě vysekat kus stěny jsme najednou narazili na omítku, od které odletovaly při jiskření jen centimetrové kousky, podobně jako u betonu. A to v sobě měla jen složky z místa stavby, tedy žádný cement. S úsměvem říká Petr Skořepa.

Rozhodneme-li se pro výstavbu ”zdravého“ domu, pak jeho konstrukci může tvořit kámen, dřevo, pálená a nepálená cihla, vápenec, hlína, jíl, písek, ale i sláma, len nebo dokonce vlákna konopí. Vhodnost jednotlivých druhů materiálů a technologií pak záleží na využití. Sdružení Ekovesnice o.s. se snaží vzděláváním veřejnosti, řemeslníků, stavitelů a architektů pomoci k šíření informací o enviromentálně vyspělém stavitelství.

_1.jpg

Ekologické a úsporné bydlení, využití tradičních materiálů a zdravé životní prostředí jsou prostě témata, která v současné době začínají nacházet svůj význam v široké veřejnosti, proto je i poptávka po seminářích zaměřených na sdílení praktických zkušeností stavitelů  vysoká. Občanské sdružení Ekovesnice, které reprezentuje stavitel Petr Skořepa, se rozhodlo uspořádat první akci svého druhu.

Putovní ekofestival s názvem Oázy života, který postupně projede Jihlavu, Brno a Liberec, má za cíl přírodní stavitelství představit nejen skrze přednášky, ale hlavně díky ukázkovému minidomku z přírodních materiálů, na kterém bude prezentovat nejen materiály samotné, ale hlavně prověřené české firmy, které na stavbu dodaly svůj materiál.

Představí se tak například firmy Hofatex (dodavatel izolace), Mabeko (dřevěný šindel), Optigreen (zelená střecha) a další.

Zajímavostí bude také zveřejnění návrhů uzavřených okruhů vody a energie, které představí jednoduché principy soběstačného bydlení. K prohlédnutí bude mini domek s ukázkou přírodních materiálů, fyzikálních principů větrání a vytápění a tipy na jednoduchá řešení úsporného hospodaření: energetického (ohřev vody a vzduchu skleníkem a sluncem), vodního (využití a čištění dešťové vody, aquaponia), odpadového (třídění, kompostování, malá bioplynka).

Program festivalu doplní také prezentace permakulturního zahradničení, zdravého stravování a další.

Jihlava – 22. dubna: na náměstí na den ZEMĚ
Brno – 23. – 24. dubna: Náměstí Svobody v centru Brna

Podrobné informace o festivalu, účastnících a programu v jednotlivých městech naleznete na nových stránkách www.oazyzivota.cz.

Zdroj: www.exilovenoviny.cz

Ďalšie informácie a video o zdravom bývaní

Knihy s tematikou záhrada a bývanie

6 403 pozretí

Ak kliknete ľavou myšou na ľubovoľné na modro zafarbené slovo, otvorí sa Vám o tom viac informácií. Ak niektorý odkaz nefunguje, budeme radi, ak nám o tom napíšete na EZOpress@gmail.com Ďakujeme

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.

Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.