EZOpress

Články o zdraví, ezoterike, duchovnom rozvoji a za pravdu v medicíne

MATRIX ENERGETICS – metóda uzdravovania pôsobením na kvantové pole

1. Kapitola – Jak jsem objevil matrix energetics

Picture4Děvčátko, o kterém vám povím, mělo tři roky. V ten den byla poslední pacientkou v mé chiropraktické ordinaci o šesté v podvečer na konci pracovně vypjatého dne. Když jsem ráno přijel do ordinace v Livingstone ve státě Montana, měl jsem už za sebou čtyřhodinovou cestu. Noc předtím jsem strávil v jednom motelu v Missoula a byl jsem příliš unavený na to, abych cestu ze Seattlu zvládl na jeden dech. Studoval jsem tehdy přírodní medicínu na Bastyr Naturopathic University. Studium bylo velmi náročné a rodina chtěla jíst. Tehdy jsem jako chiropraktik ještě neměl licenci pro stát Washington, a proto jsem přijímal každé dva měsíce pacienty v Montaně, kde se mé ordinaci dařilo a navštěvovalo ji mnoho lidí.
Navzdory titulu chiropraktik mě místní považovali spíše za podivína, který léčí zvláštními metodami, a tak mě vyhledávali lidé s neobvyklými případy.

Matka dívky mi řekla, že již navštívili neurologa, který dceři diagnostikoval trvalou zrakovou slabost. Nedoporučoval operaci a nevěděl ani o žádné jiné možnosti, jak zlepšit její stav. Holčičce doporučil, aby nosila na oku náplast, že z toho snad vyroste a časem se zrak upraví… Matka se na mě podívala a zeptala se: „To mi tedy nestačí. Co si myslíte vy, doktore?“ Asi z nedostatku spánku jsem upadl do jakéhosi hlubokého transu a začal jsem jim vyprávět o Supermanovi – filmu, který dávali v televizi někdy v padesáti letech.

Pojednával o jednom slepém děvčátku, které vyhrálo soutěž časopisu Daily Planet o nejlepší esej. Výhrou byla cesta kolem světa se Supermanem. Když Clark, Lois a Jimmy navštívili výherkyni v rodičovském bytě v New Yorku, Clark s úžasem zjistil, že je slepá. Protože byl z tohoto náhlého zvratu událostí bezradný, zeptal se: „Zlatíčko, proč chceš letět se Supermanem kolem světa?“ Dítě mu úplně samozřejmě odpovědělo: „Superman ve skutečnosti neexistuje, ale když Daily Planet umožní mojí mámě let kolem světa, najde nám tatínka.“

Otec holčičky Dan způsobil během jednoho rodinného víkendového výletu tragickou autonehodu. Chtěl se vyhnout chodci a přitom čelně narazil do pouliční lampy. Přední sklo se rozbilo na kousky a manželku i dítě zasypaly miliony drobných střepů.

Dcerka byla velmi malá, a tak nebylo hned zjevné, že přišla o zrak. Specialista, který ji prohlédl, však potvrdil smutnou skutečnost – byla slepá. Na otázku rodičů, co se dá dělat, odvětil, že nevidí žádnou možnost, jak její stav zlepšit. Snažil se utěšit rodiče, že zrak se v některých případech vrátí sám od sebe, ale velké naděje jim nedával. Navzdory této zátěži a otcovým výčitkám svědomí se rodina pokoušela žít dál normálním životem. Otec ale nesnesl manželčin pohled a po čase už nedokázal hledět ani na dceru. Jedné noci odešel z domu a více se nevrátil. Jistý přítel rodiny se prý později doslechl, že Dan vstoupil do cizinecké legie nebo něco podobného …

Smutný příběh dojal Clarka k slzám a rozhodl se, že musí něco udělat. Nač existují supersíly, když jsi bezradný? Uvědomil si, že pomoci může jen tak, že dítě přesvědčí, že je opravdu Superman. Na krbu spatřil železný pohrabáč, vzal jej a vrátil se s ním k děvčátku, které tichounce sedělo na svém místě. Jemně, ale pevně jí podal železný předmět, aby jej ohmatala. Pak jej pomalu začal ohýbat kolem jejího krku, dokud nevytvořil prstenec. Dívka překvapeně zvolala: „Ty jsi opravdu Superman. To nedokáže nikdo!“
„Ano, holčičko,“ odvětil Clark se smutným úsměvem, klekl si a vyrovnával železo do původního tvaru.

Jak před ní klečel, spatřil v jejím oku svým rentgenovým pohledem nedaleko očního nervu malý skleněný střep – že by to snad byla příčina její slepoty? Ještě týž den dohodl s chirurgem operaci malé pacientky, přičemž pomocí svého rentgenového pohledu asistoval lékaři.

Holčička začala opět vidět a spolu se Supermanem Clarkem, se vydali na let kolem světa. Když se vrátili do rodičovského bytu, byli tam už otec i máma a drželi se za ruce jako mladí zamilovaní. Superman předtím otce našel, přivedl ho domů a doufal, že se s manželkou udobří. Takže happy end.

Dokončil jsem příběh, probral se z „mrákot“ a obrátil se k matce: „Vůbec netuším, proč jsem vám to teď vyprávěl.“ Zvedl jsem k ní zrak a po jejím boku jsem spatřil George Reevese v oblečení Supermana! „To se mi zdá,“ byla moje první myšlenka! Ale Superman tu přede mnou stál jako trojdimenzionální hologram a jeho červený plášť povíval v neexistujícím vánku. Stačilo jen natáhnout ruku a dotknout se ho… Z očí mu vystupoval světelný paprsek směřující k děvčátku, které leželo na vyšetřovacím stole. Vnitřním pohledem a s podporou Supermana jsem v jejím mozku tam, kde se nachází zrakové centrum, uviděl tmavou energetickou blokádu.
V mé ordinaci se často odehrávaly podivné věci – bylo to pro mě už normální. Přesněji řečeno, zvykl jsem si spoléhat se intuitivně na jevy, na to, že se dějí jakoby zázraky. Ale toto bylo i pro mě moc! Supermanovi z očí vycházel zlatý paprsek. Ano, já vím, že rentgenové paprsky nejsou pouhým okem viditelné, musel jsem však tuto energii vidět, abych pochopil, že tu cosi probíhá. Ať už je to silná halucinace, posel z jiné dimenze nebo něco z Aktů X – každopádně je to důležité, problesklo mi hlavou. Rozhodl jsem se, že budu ostražitý a budu postupovat tak, jak se mi to bude zdát nejefektivnější.

Vypadalo to na to, že se k blokádě nedostanu. Bylo i velmi nepravděpodobné, že by mi matka děvčátka dovolila použít chirurgickou vrtačku. Chvíli jsem proto zvažoval, jak bych se jinak dostal k lebce. Byla tu jedna možnost – přes ústa tlačit na lebeční desky a posunout je do vhodné polohy. Mohlo by to pomoci, ale dítě mělo jen tři roky. Ze zkušenosti se synem jsem věděl, že děti, když se jim do pusy strčí ruka, ze strachu se do ní občas zakousnou.

Přebíral jsem si v hlavě repertoár svých léčebných postupů a konceptů, ale nic vhodné mě nenapadlo. Snad mi přeskočilo, ale rozhodl jsem se, že se budu řídit scénářem velkého chlapíka v červeném plášti. Jsem rovněž pragmatik a vím, že i když mě jiní možná považují za blázna, v takovéto situaci mi je jasné, že je na to pádný důvod. Tehdy se obvykle řídím „břichem“, a to se rázně hlásilo, abych dával dobrý pozor a vyzkoušel něco nového.
Narovnaný ukazováček jsem namířil na obočí dítěte, na místo, kam dopadal Supermanův paprsek. Najednou mi vystřelil z ruky energetický proud, pronikl do lebky pacientky a osvětlil místo, kde jsem intuitivně vnímal blokádu… a v tom okamžiku se blokáda rozpustila! Pozoroval jsem, jak se tento energetický paprsek zlehka dotkl spánkového laloku, proudil dál do týlní oblasti mozku a pak pokračoval podél nervových drah zpracovávajících vizuální informace.
Když tato tajemná energie ukončila svou pouť, otočila se a celou cestu prošla ještě jednou zpátky. Zastavila se pak na místě, kde se křižují nervy obou očí. Oči dítěte se rozzářily, zasvítily, a malá zvolala: „Vy jste přece dva!“ Napadlo mě udělat zrakový test, který se jmenuje akomodace, a potvrdilo se mi to, co jsem už tušil: holčička poprvé v životě normálně viděla a příznaky trvalé oční slabosti zmizely!
Ať se to poslouchá jakkoliv divně, tento příběh byl původem toho, co se později stalo známým jako matrix energetics.

Naše kultura odsunula ze svého zorného pole zážitky na prahu smrti a mystické, nadsmyslové vjemy, takže „normální“ všeobecně přijímaná skutečnost se s nimi nemusí zabývat. Západní medicína předepisuje lidem, kteří takzvaně trpí vizemi, v běžných případech léky. Ty mají přerušit změněný stav vědomí a zamezit mu tak, aby byly pro naši „slušnou“ společnost i nadále pohodlní. Porovnejte si to se šamanskými kulturami, kde lidé právě naopak, užívají jisté posvátné stimulanty, aby si takové stavy vědomí přivodili, a mohli tak předvídat své životní úkoly. Setkání s anděly jsou v jejich realitě normální součástí života a společnost je podporuje.

2. Kapitola – Matrix energetics – stav bytí

Během svého studia přírodní medicíny v Bastyre jsem absolvoval i kurz s názvem Abnormální psychologie. Zabývali jsme se schizofrenií a takzvanými stavy pomatenosti. Mluvilo se tam o tom, že je špatné, když člověk vnímá hlasy, a jak se tomu dá zabránit. Měl jsem na jazyku otázku, ale když profesor zvedl zrak od svých poznámek a zaregistroval, že jsem to já, neubránil se lehkému úšklebku. Dobře mě znal. A protože jsem nechtěl zklamat jeho očekávání, nevinně jsem se zeptal: „Slyším v hlavě hlasy. Radili mi, abych se ještě jednou posadil do školní lavice a vystudoval přírodní lékařství. Znamená to, že jsem něco jako schizofrenik? Neměl bych místo toho raději navštívit jeden či dva kurzy o psychotropních lécích?“ Jeho obvykle zatrpklý výraz tváře se protáhl do kyselého úsměvu a odvětil: „Ne, u Vás je to asi docela normální – pokud je vůbec možné Vás označit za normalitu.“
Co by mohlo být normálnější a zdravější než poslouchat hlas vnitřní moudrosti, na které může záviset život? Z vlastní zkušenosti vám říkám, že to někdy tak je. Co si myslíte, jak by asi dopadl Mojžíš, když z hořícího keře slyšel hlas Boha, kdyby s izraelskými kmeny putovali psychiatři? Zamyslete se nad tím! Rozumíte? Kmenový psychiatr se dozví, že Mojžíš slyší hlasy, a předepíše mu jedovaté kořeny nebo rtuť či cokoliv jiného, co tehdy měli, aby je umlčel. Ptám se, kam by to vedlo? Určitě ne do kraje, ve kterém teče mléko a med.
Na to, abyste použili matrix, nemusíte zkoušet nic sporného ani takzvaně scestného. Nemusí se objevit Superman, nemusíte být jasnovidní a nemusíte mít ani zážitky z klinické smrti. Jedinou podmínkou je změnit způsob, jakým se díváte a jakým zažíváte svět kolem sebe. Matrix energetics není technika, ale stav vědomí. Můžete používat různé techniky, abyste si ověřili, změřili to, co děláte. Ale v zásadě jde o proces načerpání matrixu a udržení si stavu možnosti. Zní to jednoduše, že? Věřte mi, je to překvapivě jednoduché. Nejdříve však musíte tento nový stav možnosti, který odporuje vašemu nastavení – a sice naprogramování trvajícího dlouhé roky – zažít. A tímto programováním jste každopádně prošli, neboť žijete na této Zemi.

3.Kapitola – Problém s myšlením v problémech

matrix_energetics_bartlett_richard-300x300

Jistá pacientka ode mě chtěla nedávno vědět, co si myslím o nemoci, kterou u ní diagnostikoval jiný kolega. Řekl jsem jí: „Nevím, co si o tom mám myslet. Názor lékaře na vaši nemoc vyplývá z jeho vzdělání a klinické praxe.“ „Ale co si myslíte o jeho tvrzení Vy? Vždyť jste také lékař…,“ naléhala.
Její neoblomný postoj mě přinutil na chvíli se zamyslet. Už delší dobu si uvědomuji, že nás naše myšlení ovlivňuje. Moderní věda tvrdí, že pozorovatel nebo proces pozorování na subatomární úrovni ovlivňuje chování a vlastnosti toho, co je pozorováno. Znamená to, že vědomí má přímý a pozorovatelný vliv na strukturu hmoty. Tento fenomén byl ověřen množstvím klasických experimentů kvantové fyziky a začal být považován za základní princip.
Vědomě řízený úmysl může na úrovni fotonů měnit chování základních prvků hmoty. Jestliže to platí pro fotony, logicky z toho vyplývá, že se to dá aplikovat i na člověka. Pokud souhlasíme s důsledky tohoto modelu, musíme si položit otázku, z čeho sestává člověk. Fotony jsou nejmenší části hmoty, které známe. Když tedy mluvíme o fotonech, mluvíme v podstatě o světle a informaci.
Jestliže se na věc díváme takto, snad i lépe pochopíte mé znepokojení, zda je vůbec užitečné pracovat z pohledu a modelu zkušenosti „lékaře“. Lékař se živí tím, že vás vidí jako hromadu chorobných příznaků (=symptomů), které na základě přísného lékařského kodexu řadí, popisuje a určuje (=diagnóza). Přitom musí pomocí vhodných testů a opatření vyloučit nejprve závažné a životu nebezpečné onemocnění.
Součástí diagnostického vyjádření je závěr, že „něco musíte udělat“. Dohodnout se s lékařem na postupu léčby, užívat předepsané léky, podstoupit určenou terapii, nebo dokonce operaci, abyste zabojovali proti projevům (=symptomům) choroby, které váš lékař přímo umělecky rozčlenil do jedné či více diagnóz. Diagnóza jako taková je částečně podmíněna tím, co zdravotnický průmysl považuje za měřítko plnění povinností lékaře v rámci zavedených standardů, na nichž se dohodly jednotlivé lékařské obory ve svých směrnicích. Tyto normy předepisují, které diagnózy jsou přijatelné, a tím i hrazené pojišťovnami (v USA). Značnou měrou je ovlivňují farmaceutické koncerny, jež jsou pochopitelně vedeny vidinou velkých peněz.

Na kolotoči medicíny – točíme se v kruhu

Na registračním lístku se zdravotní dokumentaci nového pacienta je i kolonka, kde má pacient napsat, proč vás jako lékaře vyhledal.
V této části jsou všechny informace o „problému“ z pohledu pacienta. Aby se to celé zkomplikovalo ještě víc, obsahuje zpráva často i diagnózy předchozích nekonvenčních léčitelů. Tyto údaje mohou způsobit cosi, co bych jemně nazval chaos.
Představte si například studentku, nazvěme ji Donna. Navštíví dr. Daveho, neboť je slabá, přibírá a má problém s trávením. Dr. Dave náhodou tyto symptomy ze svých studentských dob také zná – možná vyplývaly ze stresu. Nedokázal dokonale strávit potraviny, trpěl nadýmáním a byl stále unavený.
Lékařka mu tehdy udělala obvyklý rozbor krve, ale nic nenašla. Předepsala enzymy na trávení a domnívala se, že pacient má možná skrytou alergii na některou potravinovou složku. V souladu s obecnými normami léčení, které si osvojila během studia, předepsala dr. Davovi přísnou dietu, podle níž nesměl jíst pšenici, čokoládu, kofein ani další chutné a oblíbené věci, jež se objevují v souvislosti s potravinovými alergiemi.
Na základě vlastní zkušenosti předepíše tedy dr. Dave podobnou léčbu i naší studentce. A tak se Donna již tři měsíce uvědoměle stravuje podle přísně stanovených pravidel. Její obecná energetická hladina se mírně mění, ale nadýmání a tlak v žaludku přetrvávají.
Protože je nespokojená s chabým výsledky léčby, navštíví jiného lékaře, který jí udělá vyšetření štítné žlázy. Výsledky jsou sice v rámci normy, a tedy zde není žádný poukaz na nějaké onemocnění, ale onen lékař se krátce předtím zúčastnil semináře o funkčních onemocněních žláz s vnitřním vylučováním. A proto udělá závěr, že symptomy Donny odpovídají obrazu této nemoci. Předepíše jí bylinný přípravek na podporu činnosti štítné žlázy. Zdá se, že to Donnu energeticky podpoří a dokáže přežít den bez toho, aby se cítila úplně vyčerpaná. Ovšem brzy se ukáže, že její váha se nemění. Tentokrát navštíví zcela nového lékaře, který dá k obligátním krevním zkouškám dodatečně udělat i alergologický test na IgA-protilátky. Výsledky ukážou, že Donna trpí několika silnými alergiemi, a proto musí z jídelníčku okamžitě vyloučit všechny potraviny, jež tyto reakce vyvolávají. Lékař jí poradí, že je pro ni nejvhodnější syrová strava a čerstvé zeleninové šťávy. (Tento lékař má právě za sebou bezesnou noc, a tak sledoval v televizi velmi poutavé reklamní vysílání o přednostech šťáv. Nadchlo ho to natolik, že to chce vyzkoušet sám.)
Po několika dnech nového způsobu stravování má Donna ještě více energie, ale bohužel nadýmání po jídle a tlak v žaludku se vystupňovaly. Tu se dozví o jiném dobrém alternativním lékaři, doktoru Tomovi, který diagnostikuje alergie pomocí svalového testu, a rozhodne se s ním svůj problém konzultovat. Dr. Tom jí udělá test, vyhodnotí jej a Donně oznámí, že trpí mnohačetnými alergiemi. Zároveň ji však uklidní, aby si nedělala starosti, protože on ji může „dát do pořádku“. Musí jen absolvovat dvakrát týdně osmadvacet (ne právě nejlevnějších) sezení. „Rozumějte mi,“ vysvětlí jí, „abyste se alergií zbavili, musíte se přísně řídit léčebným plánem, za který mohu ručit jen tehdy, když budete přesně dodržovat mé pokyny.“ Donna, unavená z „turistiky“ po lékařských ordinacích, doktorovi řekne, že si to promyslí, ale momentálně jí chybějí peníze na započetí léčby. „To je vaše rozhodnutí,“ odvětí lékař, „ale tím, že budete léčbu odkládat, situaci jen zhoršujete.“ Donna poděkuje a odchází z jeho ordinace úplně dezorientována, ale rozhodnutá dobrat se jádra svých problémů. Celkem zmožená se nakonec rozhodne vyhledat „opravdového“ lékaře, aby se na věc podíval z pohledu konvenční medicíny.
Lékař zopakuje stejné krevní zkoušky a oznámí Donně, že jí nic není. Všechny hodnoty jsou v normě. (Jako by mi to nějak pomohlo, myslí si Donna. Je to snad normální, cítit se tak, jak se cítím já?) Doktor jí navíc prohmatá tělo a na potvrzení své domněnky souhlasně přikyvuje hlavou. Konečně jí oznámí výsledek svého povrchního vyšetření: „Je to tak, jak jsem si myslel!“ Test, při kterém tlačil a ohmatal sedmnáct různých míst, potvrdil jeho diagnózu: fibromyalgie! Čerstvě certifikovaný lékař jí vysvětlí, že všechny symptomy odpovídají nemoci, která se jmenuje fybromyalgie.
„Tato nemoc se projevuje rovněž bolestí svalů na různých místech těla. Někdy je to palčivá bolest a někdy záškuby ve svalech. Někteří pacienti mají bolesti jako při chřipce. Jedním z hlavních příznaků je bolest. Je to véééélmi intenzivní bolest,“ intonuje tento lékařsky vzdělaný hypnotizér, „která někdy může i vystřelovat do dalších částí těla. Častým příznakem může být i celková slabost, lehká únava nebo až úplná neschopnost pohybu. Někteří pacienti hovoří dokonce o ‚zamlženém mozku‘ a pocitu, jako by z nich vytékala energie.“ Zavalena sprškou informaci Donna jen přikyvuje.
Představte si v její situaci sebe. Posloucháte, co vypráví lékař, a zároveň sledujete, jak se přitom cítíte: „K tomuto syndromu, lépe řečeno komplexu příznaků, patří ještě jiné potíže, například bolesti hlavy, migréna, dráždivý tračník, dysfunkce čelistního kloubu, poruchy spánku, premenstruační syndrom, bolesti v hrudi, ranní ztuhlost, poruchy paměti, nutkání na močení, suché oči a ústa, závratě, omezená koordinace pohybů…“ Jako pozorovatelé bychom se lékaře mohli zeptat, jestli tam nepatří náhodou i silně snížená schopnost rozpoznání medicínské skládky symptomů, které neodpovídají kritériím stanovitelných chorob.
„K tomu přistupují i další zatěžující faktory jako změny počasí, alergie, chladné prostředí či průvan, hormonální výkyvy“ (možná přece nemám v pořádku štítnou žlázu, pomyslí si Donna), „stres, deprese, napětí či strach… Myslím, že je to relativně jasné. Máte ještě nějaké otázky?“ ptá se jí přívětivě lékař.
Dobrá zpráva: Vzpomínáte si na mou výpověď, že za diagnózou musí vždy následovat recept nebo způsob léčby? Tak tu máme ukázkový příklad. Léčba fibromyalgického syndromu nebo FMS zahrnuje většinou nějaké antidepresivum jako například Fluoxetin (=Prozac) nebo jinou směs neurochemických látek. Zvyknu říkávat, že FMS v podstatě znamená: Forgett medical suggestions! (=Zapomeňte na lékařská doporučení!) Kdyby měl zdravý člověk podstoupit vyšetření, při kterém mu lékař všechno toto popsal, už jeho vnitřní představy, které tyto popisy vyvolávají, mu zaručí nepříznivou prognózu!
A k nepříznivému klinickému obrazu se jako v případě nešťastnici Donny začne přidružovat i jiná nemoc – apnoe. V průběhu noci se v jistých intervalech nedostává do mozku dostatek kyslíku. Tato nemoc se běžně diagnostikuje pozorováním ve spánkové laboratoři. A mám pro vás opravdu dobrou zprávu: Vaše pojišťovna tuto diagnózu čiliapnoe, jaké to překvapení, téměř vždy potvrdí a zaplatí vám léčbu! Jakmile vám ji jednou zjistí, budete muset být během léčby a spánku napojení na drahý přístroj, který umožní dostatečné zásobování mozku kyslíkem. Dobré na tom je, že vaše pojišťovna to zpravidla uhradí. Kladu si otázku, u kolika lidí byla tato choroba asi tak diagnostikována?

Jedna moje pacientka se roky trápí s bolestivým syndromem čelistního kloubu. Léčili ji mnozí zubaři, ale bezvýsledně. Jeden z lékařů chtěl čelist operativně zlomit a nechat znovu srůst. Jaká to specialita – přímo ušitá na míru pacienta! Ujišťoval ji, že je to v podobných případech tradiční a všeobecně praktikovaná metoda. Pacientka se však rozhodla tuto léčbu nepodstoupit a onoho lékaře už nikdy více nenavštívila.
Jednoho dne mi o tom vyprávěla v ordinaci a tu jsem dostal náhlou inspiraci. Říkala právě, že byla na konzultaci s novým chirurgem. V souvislosti s ním jsem měl vysloveně dobrý pocit: „S ním mohu pracovat, má dobré znalosti,“ pomyslel jsem si. Můj duchovní vůdce mě vyzval, abych si vytvořil šablonu vědomostí tohoto člověka a instaloval tento vzor do své pacientky. Nekladl jsem si otázku, jak je to třeba udělat, jen jsem prostě zvedl pravou ruku a představil si, jak se vytváří světelný disk nebo hologram. Jakmile jsem viděl a pocítil, že je hotový, vpustil jsem tento vzor do pacientčina energetického pole. Okamžitě se dostavily ohromující výsledky. Žena klesla na můj masážní stůl a padla do hlubokého transu.
Když se probrala, vykouzlila úsměv od ucha k uchu. Pohnula čelistí ze strany na stranu a zvolala: „Bolest zmizela!“ Po několika dnech navštívila chirurga, jehož znalosti a zručnost jsem si „vypůjčil“, a ten nechtěl věřit vlastním očím. Později mi řekla, že si nejprve prohlížel rentgenové snímky a pak se rychle přehraboval ve svých podkladech. „Nechce se mi tomu věřit! Jak je to možné? Všechny klinické nálezy zmizely!“ Tohoto lékaře ctí, že se zajímal o to, jak jsem to udělal. Na rozdíl od mnoha jiných současníků přijal tváří v tvář faktům důkazy, které měl před očima, a vzbudilo to v něm zvědavost. Pacientka mi pak řekla, že na otestování mi chce poslat i další případy.

Úryvok z knihy: Matrix Energetics – Bralett Richard

Ďalšie knihy o alternatívnej medicíne

Článok Kristiána Beňa o Matrixu Energie

 

Ak kliknete ľavou myšou na ľubovoľné farebné podčiarknuté slovo, otvorí sa Vám o tom viac informácií. Ak niektorý odkaz nefunguje, budeme radi, ak nám o tom napíšete na EZOpress@gmail.com

6 581 pozretí

Tagged as: , , ,