„TECHNIKA LOREAN“ – POTENCIÁL PRO 21. STOLETÍ (2)

Pokračovanie k článku „TECHNIKA LOREAN“ – POTENCIÁL PRO 21. STOLETÍ (1) 

Technika Lorean

Technika Lorean

Podle prof. Garjajeva a dr. Poponina je DNA za jistých podmínek schopna vyzařovat velmi masivní svazky elektromagnetického záření. Intenzivní emise těchto elektromagnetických vln, jak se ukazuje, souvisí s nadstandardní činností DNA, jakou je např. hyperkomunikace a podobné aktivity. K této otázce se vyjadřují i známí němečtí badatelé pan Franz Bludorf a Grazyna Fosar ve své knize „Vernetzte Intelligenz“, kde se snaží čtenářům ve spolupráci s mnohými vědci vysvětlit světelné jevy, které se mohou vyskytovat nejen v blízkosti jistých osob, ale i ve volné přírodě. Mnozí pozorovatelé mají na mysli, že vidí nepozemskou technologii či nějaký neznámý přírodní jev.

Ve skutečnosti jde o událost, která přímo souvisí s kolektivní hypervědomou komunikací uvnitř systému DNA, a dokonce mezi různorodými formami života, která je ovšem (pokud jsou do ní zainteresováni lidští jedinci) nekontrolovatelné spontánní povahy. Ta samá doposud neodhalená povaha aktivity DNA totiž zřejmě stojí i za existencí útvarů, jež jsou známé jako piktogramy. Podle ruských vědců vše souvisí s neznámým typem energetického zdroje, který nějakým způsobem souvisí se systémem DNA a v současné době je předmětem intenzivního výzkumu.

Nyní se ještě jednou a podrobněji vrátím k avizovanému pokusu s DNA. Jde skutečně o senzační objev s dalekosáhlými implikacemi. Prof. Garjajev a dr. Poponin osvětlili jistý vzorek DNA laserovým světlem, jež vytvořil typickou vlnovou charakteristiku na obrazovce monitoru. Nicméně když byl vzorek DNA odstraněn, uvedená vlnová charakteristika se zcela neztratila. Na obrazovce zůstala pravidelná vlnová křivka, jako kdyby byl vzorek DNA stále osvětlován laserovým světlem. Tento pokus byl mnohokrát opakován a to se stále stejným výsledkem. Opakovatelnost procesu je tedy zaručena.

chvatal lorean 1_5

Jak jsem již několikrát naznačil, ruská vědecká skupina se soustředila na výzkum těch záhadných 90 % lidské DNA nevytvářejících kód tzv. „proteosyntézy“, a proto se na ni nazírá jako na biologicky nehybnou či neaktivní sekvenci. Ruští vědci na základě převratných objevů na tomto poli vědy poukazují na to, že se v souvislosti s DNA odkazujeme na tzv. genetický kód, a proto bychom se na tento parametr měli dívat především jako na proces systematického kódování informací. Bohužel hlavní proud genetiků se zaměřuje spíše na chemické a podobné procesy, přičemž lingvistická analytika zůstává stranou.

Jenže v Moskvě se na tento problém jde jinak. Ke genetickému kódu se přistupuje přesně tak, jako kdyby se jednalo o cvičení z lingvistiky. Lingvistika je věda o struktuře a konstrukci řeči. Hovoříme-li o řeči, pak na tento mechanismus nelze nahlížet pouze jako na přirozený, tedy klasický formát reprezentující jazyky jednotlivých kultur v různých dobách na různých místech země. Stejný přístup může být aplikován i na tzv. umělou řeč – viz počítačové programovací jazyky. (V této souvislosti bych chtěl čtenářům opět připomenout faktor existence Kosmického (Božského) programovacího jazyka, jehož produktem je realita, kterou vnímáme, včetně principů a zákonů, které zažíváme a pozor, především v souvislosti se svým vlastním Vesmírem (viz informace k Technice Lorean).

Tím, že budeme zkoumat řeč, dříve či později zjistíme základní pravidla syntaxe (tvorba slov od počátečních ikon či znaků/symbolů) a sémantiky (studie o významu obsahu jednotlivých slov), přičemž tyto dva prvky dohromady stojí u základu tzv. gramatiky. Na základě výše uvedeného přístupu zjistila zainteresovaná vědecká skupina, že naše DNA se řídí podobnými gramatickými pravidly jako lidská řeč. Tento fakt má absolutně nedozírné dopady! Ruku v ruce s ním jde totiž zjištění, že lidská bytost jistým specifickým způsobem může vědomě udílet pokyny své vlastní DNA pomocí specifických mantrických slov a vět včetně doprovodného mentálního asociačního programu. Tímto způsobem jsme schopni doslova a do písmene dle své vůle a přání měnit svou vlastní životní realitu a tisíce prvků s tím spojených – zdravím počínaje, kreativní a finanční úspěšností konče, jelikož vše je jen a pouze jedna energie v mnoha formách.

Pojďme se ale vrátit k jazyku DNA. Nejde o analogii k nějakému specifickému lidskému jazyku (ruština, čeština atp.). To, co prof. Garjajev spolu se svým týmem objevil, je skutečnost, že informační pravidla uvnitř lidské DNA jsou shodná se znaky jednoho prapůvodního jazyka, ze kterého vychází všechny ostatní lidské jazyky. Můžeme zde hovořit o již neexistujícím Senzaru nebo Aymarském jazyku, který dodnes používají některé přírodní národy v Jižní Americe. Takže to, co objevili, je jasný a zřetelný vztah mezi strukturou genetického kódu a všech jazyků lidstva.

Takže o co jde?

Myslet opačně. Hned vysvětlím. Struktura DNA neodpovídá strukturám lidské řeči, ale vztah je tu opačný. Archetypální morfické pole, které je produktem množiny všech jazyků světa, kopíruje vzor genetického kódu. Už chápete? Lidská DNA a genetický kód existovaly dlouho předtím, než se vyvinuly první lidské jazyky. A právě vývoj lidských jazyků je důsledkem vlivu morfogenetického pole lidské DNA na Vědomí člověka. Pak je zde potřeba jedna věc a to sestavit speciální aktivační mantrická slova a věty, pomocí kterých vytvoříme výkonnou klávesnici pro žádoucí reprograming DNA v souladu s vyššími principy Tvoření.

Badatelé Fosarová a Bludorf nicméně upozorňují, že výše uvedená záležitost není otázkou ortodoxních principů, podle kterých je řeč pouze vedlejší efekt jsoucích těl postavených na existenci bílkovinných struktur, přičemž řeč je výsledkem kódování těchto těl jistými geny. Ve skutečnosti principiální funkce DNA sleduje cosi víc, jakousi univerzální čistou gramatickou funkci ve vyšších frekvencích, jež naše smysly nejsou schopny pojmout. Přičemž tomuto jakémusi vysokofrekvenčnímu jazyku je naše řeč podobná. Že celá záležitost skutečně není pouze nějakou tělesnou akcí, demonstrovala vědecká skupina v Moskvě. Zjistila, že analogie mezi lidským jazykem a strukturou DNA je zvláště výrazná v částicích složitější molekulární výstavby, která v mnoha případech nemá žádný účel v oblasti proteosyntézy.

Zde leží objev pro celé pole genetiky. Bohužel se ukazuje, že ten, kdo je soustředěn na výzkum pouze „známých genů“ a zbytek genomu prostě označí za přebytečný (což se v mnoha ohledech děje), pak zřejmě přichází o to zcela základní. Jde o fantastický paradox. Ta část DNA, o které se doposud tvrdilo, že je němá, je ve skutečnosti neuvěřitelně komunikativní a zastává funkci absolutně nepředstavitelně výkonného biocomputeru na solitonicko holografické bázi ve spojitosti s globální biointernetovou sítí.chvatal lorean 1_3

Podle prof. Piotra Garjajeva se většina jeho kolegů snaží pochopit ty zásady onoho famózního DNA biocomputeru, kde se vykytují tzv. „DNA – Watson – Crickovy Zákonitosti: A-T, G-C“. Je to sice správně, ale zdaleka ne vše. DNA – chromozomické kontinuum v živých systémech má vlnové vlastnosti, které pro nás zůstávají stále nepolapitelné. Známý genetický kód je kódem proteosyntézy a nic více. Žijící chromozomická oblast ale ve skutečnosti funguje na bázi solitonicko/holografického počítače používajícího ke svému výkonu tzv. „endogenní DNA laserovou radiaci“. A jak jsem již někde na začátku toho seriálu zmínil, zjistilo se, že tu lze nahradit mentálním záměrným asociačním paprskem, pomocí kterého jsme schopni vstoupit do operační paměti i na harddisk onoho solitonicko/holografického počítače s nedozírnými možnostmi. I na tomto principu jsou vybudovány dvě metody tréninku lidského vědomí k této akci:

SA – Reprograming DNA“ (Sonicko – Asociační reprogramování DNA),

„Metoda S.A.T.I.R.“ (Metoda Sonicko – Asociační Tvorby Individuální Reality).

Zde bych uvedl pár slov na vysvětlenou. Ve skutečnosti nejde o reprogramování kořenových parametrů DNA. Jde o vědomé využívání endogenního záření DNA v kombinaci se solitonicko-holografickou počítačovou bází DNA a ohromující univerzální internetovou funkcí DNA v makro i mikrokosmickém rozsahu pro realizaci svých přání a tužeb. Vycházíme z toho, že nástroj DNA v kontextu s lidským vědomím stojí za tvorbou reality, kterou vnímáme. I když se to může zdát na první pohled nepochopitelné, celá řada indicií naznačuje, že tomu tak prostě je.chvatal lorean 1_4

Řízená změna reality nám nejlépe půjde tehdy, pokud své vědomí uvedeme do jistého frekvenčního rozpoložení a poté pomocí specializovaných technik spojíme jeho morfické pole s homogenním morfickým polem DNA svého vlastního těla (tím se začíná) a spustíme asociační přenos, pomocí kterého dáváme řízené pokyny solitonicko-holografickému počítači DNA, jež vytvoří sled účinků, které se přenesou pomocí esenciální primární internetové sítě makro a mikrokosmu k celé řadě důležitých ekvivalentů, které nyní nebudu vyjmenovávat, z nichž nejdůležitější je tzv. Kosmický program Tvoření (Božský jazyk tvoření). Ten na základě námi vytvořeného prvotního požadavku (splňuje-li náležitosti užitečnosti pro Vesmír a je-li v souladu s univerzálním principem Tvoření) provede ve vztahu k našemu Vědomí – speciálně k smyslově počitkové bázi – ZMĚNU RELACE. Ta se okamžitě projeví změnou konkrétních realitních funkcí (např. výrazné zlepšení ekonomické situace, zlepšení tvořivých schopností, odstranění zdravotních neduhů atd.).

Pokračovanie článku – III. časť

Jaroslav Chvátal: www.matrix-2001.cz

Literatúra 2012, vzostup, transformácia

2 054 pozretí

Ak kliknete ľavou myšou na ľubovoľné na modro zafarbené slovo, otvorí sa Vám o tom viac informácií. Ak niektorý odkaz nefunguje, budeme radi, ak nám o tom napíšete na EZOpress@gmail.com Ďakujeme

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.

Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.