Psychosomatika – pravidla hry vedoucí ke zdraví či nemoci

Antonie Krzemieňová je psychosomatička, ktorá okrem prednášok po celom Česko-Slovensku, tiež publikuje. Jej diela rozvíjajú učenie Dr. Hamera, teda Novú germánsku medicínu, o psychologický rozmer. Prečo práve toto učenie? Opýtali sme sa na to tejto autorky cyklu Síla myšlenky I – IV, dvojknihy Těla napoví, autobiografie Střípky a knihy pre deti Pohádkový tábor.

Antonie Krzemieňová - Tělo napoví

Netajíte sa tým, že ste mali ťažké detstvo. Ako na túto etapu svojho života pozeráte?

Při vzpomínce na mé dětství mne napadají slova „jako holka malá jsem domova se bála, samý křik a hádky a jako z pohádky princeznou chtěla jsem být…“  Toužila jsem být princeznou svých rodičů. Až jako velká holka jsem pochopila, že mí rodiče neuměli dávat lásku. Žili ve složitých podmínkách a prakticky neuměli žít. Jen přežívali. Stejně, jako to dodnes dělá mnoho lidí. Já měla to štěstí, že jsem se dostala k informacím, které můj život změnily.  Oni tuto šanci neměli.

Vyštudovala ste ekonomickú školu a niekoľko rokov mala racionálne zamestnania. Ako sa vo vašom živote objavila oblasť, ktorú mnohí označujú ako niečo, čo je medzi nebom a zemou?

Stále jsem velmi racionální člověk. Vím, že je něco mezi „nebem a zemi“. I to však má racionální základ.  Ke studiu této oblasti mne přivedly zdravotní potíže a moje touha vědět.

Bylo mi 30 let a hrozily mi opakované operace a léky na bolest (které jsou návykové). Měla jsem na výběr. Léky a operace nebo naučit se žít. Začala jsem hledat. Mnozí by řekli jiné možnosti uzdravení, já cestu, jak žít jinak. Absolvovala jsem kurz reflexní terapie a poté řadu dalších kurzů, až jsem se dostala v Ostravě do skupiny lidí kolem Stanislava Sohra, kteří se zabývali informatikou a programováním. To mě fascinovalo, protože dokázali tímto způsobem získat mnoho informací. Naučila jsem se, jak zacházet s vesmírnými databázemi, přišla na to, jak programovat některé životní události. Tomu jsem se věnovala několik let. Nedostávala jsem však stále odpověď na otázky, proč člověk onemocní tou kterou nemocí. Mám ráda ve věcech systém, a tady jsem ho vůbec nenacházela, a tak jsem po dalších peripetiích dostala až k psychosomatice a zjistila, že ta má „hlavu a patu“. Standardní psychosomatika je ucelený systém, který na mé otázky odpověděl. I když dnes se pod tímto pojmem schovává kdeco.

Vaše prvé knihy sú o kliatbach a manipuláciách. Stále je to pre vás aktuálna téma?

Ano, protože kletby, anexe i manipulace jsou součástí našeho běžného života. Kletba je vlastně program vytvořený na základě emoce, nenávisti či závisti. Lidé se s něčím takovým potýkají stále a zřejmě tomu tak bude i nadále – závist ani nenávist z našich životů nemizí, spíš naopak. Kletby i manipulace sice zasahují do našich životů, ovšem rozhodně nestojí za onemocněními ani třeba rakovinou.

V Čechách aj na Slovensku organizujete semináre a máte tu už študijné skupiny, ktoré vyučujete. Môžete nám prezradiť, čo je obsahom takéhoto štúdia?

V současnosti  mám po dvou studijních skupinách v obou státech.  Zabýváme se komplexním pohledem na psychosomatiku, která je naukou o původu nemoci. Doplněním Nové germánské medicíny o pyramidu potřeb, profily osobnosti a emoce vznikl systém, který vysvětluje, nejen proč jsou lidé nemocní, také spojuje určité nemoci s některými vlastnostmi. Dnes už dokážu ze vzhledu člověka zjistit spousty informací, předvídat průběh nemoci, určit, kdy onemocníte tou kterou nemocí a jak z toho ven. Jinak řečeno, učím lidí ŽÍT. To znamená respektovat či akceptovat své okolí, pochopit, proč se lidé chovají tak, jak se chovají. Když porozumíte reakci druhého člověka, můžete s tím pracovat.

Mezi mými studenty jsou lidé, kteří řešili nebo řeší nějaký zdravotní problém a hledají svou cestu ke zdraví, jako jsem ji kdysi hledala já, Jsou tam však i lékaři, které zajímá odlišný pohled na medicínu a příčiny chorob.

Ako dlho sa tomuto venujete?

Čas hodně rychle utíká. Pokud budeme hovořit pouze o psychosomatice, tak zhruba osmnáct let. Pro mne to byla velká škola života, během které jsem pochopila, že všechno začíná a končí v naší hlavě. Prostředky zvenčí moc nepomáhají a jsou dočasné. Pokud někdo čeká, že jej vyléčí někdo zvenčí, má smůlu. Opravdu pomoci si mohu jen já sama.

Zažila jsem i své osobní životní peripetie, dospěla k určité vyrovnanosti. Emoce jsou mí kamarádi. Jsem spokojená s tím, co nyní dělám a práce mne baví.

Už léta neberu žádné léky, nedávno jsem byla na vyšetření kvůli zdravotnímu průkazu a všechny moje výsledky byly úplně v pořádku. Své problémy jsem vyřešila tím, že jsem pochopila jejich příčiny a eliminovala jejich důsledky. Člověk má na výběr: buď změní svůj přístup, nebo se bude chovat jako dosud a pak může očekávat pouze zhoršení.

Naozaj pre uzdravenie stačí „len“ zmeniť svoj prístup k životu?

Stačí. Mám zkušenosti, že pochopení příčin nemoci může nastartovat samouzdravující proces i u vážných nemocí. Příběhy lidí, kteří tvrdí, že se vyléčili z nemoci pomocí makrobiotiky, masáží nebo některé další metody, mají jedno společné: všechny tyto metody vyžadovaly změnu přístupu k životu. Bez ní skutečné uzdravení nenastane. Ostatně, takovéto příběhy najdete v mých knihách.

Mnohí by si radi usporiadali svoj život, ale nevedia, ako na to, alebo im nie je jasné, v čom je vlastne problém …

Začneme tím, že problém vytváří problém. Takže toto slovo vymažeme ze slovníku. Jedná se totiž o nevypořádané situace. Často jde o to, jestli dokážeme být k sobě upřímní. Přestat hrát to divadlo navenek. Nejlepším zrcadlem jsou naší rodiče. Obvykle totiž reagujeme úplně stejně.  Někdy k nastartování procesu změny stačí moje přednáška. Nedávno mi jeden účastník napsal, že své problémy považoval za vyřešené. Při přednášce si uvědomil, že se stále bojí otevřít svou „Pandořinu skříňku“.  Mnozí lidé to mají stejné. Svou „Pandořinu skříňku“ mají doma dobře schovanou.

Psychosomatike sa teda intenzívne venujete už roky. Môžete stručne vysvetliť, o čo ide?

Zjednodušeně řečeno psychosomatika je nauka o vztahu těla a psychiky nebo také nauka o nemocech, která říká, že člověk onemocní (nebo neonemocní) podle toho, jak myslí, jak přistupuje k určitým životním situacím. A toto myšlení má svá pravidla.  Pokud vám bude někdo namlouvat, že psychosomatika hledá příčiny nemocí, tak se jedná jen o pseudopsychosomatiku. A psychosomatika také nemá terapie, Jedinou funkční je psychohygiena, tedy změna myšlení.

Velmi mě zaujala již zmíněná kniha německého lékaře dr. Hamera Nová germánská medicína. Tento onkolog a teolog znovu objevil staré texty o psychosomatice a předložil je současnému světu. Tyto texty jsou složité – studovala jsem je tři roky a prakticky se k detailům dostávám dodnes. Absolvovala jsem řadu seminářů u lékařky, která se jimi zabývala tehdy již deset let. Dr. Hamer vymezil několik různých způsobů, jak člověk může vnímat a prožívat určité modelové konfliktní životní situace v závislosti na vývoji člověka.  Způsob prožívání je příčinou vzniku různých nemocí. Tyto odlišné způsoby reakce vyvolávají emoce a na silné emoce reaguje tělo množením (nádory) nebo naopak úbytkem buněk, tvoří se vředy, cysty atd.

Určité myšlenkové vzorce se promítají do konkrétních orgánů, například potíže s financemi se zhmotňují v problémech s játry. Stejně, jako řešení „zdravé stravy“. Křečové žíly mají lidé, kteří za sebou táhnou někoho jako kouli na noze, třeba se starají o nemocného partnera či rodiče. Největší křečové žíly jsem viděla u paní, která se starala o retardovanou sestru a u pána, pečujícího o slepého bratra. I když dotyčný svého nemocného příbuzného miluje, je to pro něj velká zátěž. Pravidla platí pro všechny stejně a nemají varianty když x tak…  Myslím tím stejně smýšlející.

Mimochodem, pravidla psychosomatiky platí i u zvířat, zvířata přece také mají emoce.

Měla jsem možnost to sledovat u koní. Ve zkratce řečeno, když měl kůň porušenou sebeúctu, měl problém s páteří, když si nevěřil na dostizích, měl potíže s nohama atd.

Aké sú vaše plány pre najbližšiu budúcnosť?

Pokračovat v tom, co dělám. Přednášky, semináře, podniková školení. Možná najdu čas napsat další knihu. Třeba se podaří inspirovat lidi k tomu, aby pochopili, že život si tvoříme sami svým myšlením, a to třeba i navzdory méně příznivým okolnostem. Bude fajn, když část lidí pochopí, že Cesta ke spokojenosti a zdraví je jen jediná – v naší hlavě začíná.  A hezký život si můžeme udělat jen my sami.

Antonie Krzemieňová – www.tonie.sk

Prihláška na prednášku
Plagát na facebooku

795 pozretí

Ak kliknete ľavou myšou na ľubovoľné na modro zafarbené slovo, otvorí sa Vám o tom viac informácií. Ak niektorý odkaz nefunguje, budeme radi, ak nám o tom napíšete na EZOpress@gmail.com Ďakujeme

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená.

Táto webová stránka používa Akismet na redukciu spamu. Získajte viac informácií o tom, ako sú vaše údaje z komentárov spracovávané.